Čím bych vlastně začal. Už nějaký ten čas jsem psal pro svoje pobavení recenze a články, nyní mám ale možnost je zveřejňovat na tomhle super webu. Indian vysílá svůj herní pořad s 60 minutovou stopáži a já jsem opravdu poctěn, že tohohle všeho můžu být součástí. Výborný tým a zázemí mi dodali mnohem víc chutí do tvoření článků, novinek a recenzí. Jsem moc rád, že to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo. Co závěrem? Přizpívaní na blog se nejspíše omezí a začnu více psát pro Indiana. Pokud chcete dál sledovat moje články, tak si určitě prohlídněte web www.indian-tv.cz, kde se nacházejí i další výborné recenze a novinky z per mých kolegů.
neděle 11. dubna 2010
středa 7. dubna 2010
RETRO ! - Mafia
Po předlouhém čase jsem se opět vrátil ke staré klasice, jedná se o českou legendární hru Mafia. Mafia je third-person střílečka od studia Illusion Softworks (dnes 2K Czech). Hra ve své době šokovala hlavně svým perfektně podaným příběhem, modely postav a aut, velikou rozlehlostí a možnostmi. Hra vyšla na tehdy známé platformy, v Evropě však bodovala nejvíce na stolních počítačích.
Měl jsem pocit, jako kdybych seděl v kině!
Jak už jsem zmiňoval, příběh byl výborně podaný a hráče vtáhl hluboko do svých útrob. Mi jako hráči se ocitáme v roli Tomma Angela někdy ve 30. letech 20. století ve fiktivním americkém městě Lost Heaven. Thommy je bývalým taxikářem, ale hlavně mafiánem, který přišel uzavřít obchod s detektivem Normanem. Přímo zde začíná epické vyprávění příběhu Tomma, který se nešťastnou náhodou ocitl uprostřed přestřelky dvou znepřátelených mafiánských rodin. Vzhledem k dalším okolnostem se Tommy stává členem rodiny Salieri. Do rukou se nám dostává dlouhých 20 misí, během kterých se vypracujeme téměř do čela celé rodiny. Bohužel jak to tak bývá, nic není vždycky úplně růžové a okolnosti nakonec otočí Tommyho život úplně naruby.
Najednou jsem si připadal jak člen mafiánské rodiny
Když jsem poprvé zasedl k Mafii, tak mě naprosto okouzlila její hratelnost. Hlavně musím zmínit naprosto výborné ovládání aut, která jsou modelována podle existujících aut té doby. Chovají se jako opravdová a dokonce se dají dobře ovládat i na volantu, kterým jsem ze zvědavosti použil. Často jsem místo plnění úkolů jen tak jezdil městem a kochal se jeho krásou a užíval si požitek z jízdy.
Celá hra však není jen o autech, vzhledem k tomu že jste členem ilegální organizace, je někdy nutnost někoho odklidit, to by však nešlo beze zbraní. Hra nabízí vcelku rozsáhlý zbraňový arzenál. Během hry se vám do ruky dostane mnoho zbraní, například jako Colt 1911 i legendární Tommy Gun, nebo italská chuťovka Lupara, též nazývaná Upilovaná brokovnice, kterou italští mafiáni používali ke splácení účtů.
Velkým přínosem pro hratelnost je určitě policie, ta kontroluje každý váš sebemenší přestupek. Ať už je to rychlá jízda, nošení zbraně na veřejnosti, jízda na červenou anebo střílení na ulicích, budete za to vždy stíháni a pokud vás chytí, tak i potrestáni. Celou hru si tedy musíte dávat pozor na to co děláte, abyste zbytečně policii nevyprovokovali k něčemu většímu než jen tasení pokutového bločku.
Celou hru jsem měl tendenci lehce si pobrukovat, někdy dokonce, i když jsem hru nehrál
Ke každé hře samozřejmě patří zvuky. Mafie je po této stránce velice dobře zvládnutá. Zvuky motorů aut, výstřelů anebo jen zvuků města jsou velice povedené a dokreslují zážitek z hraní. Hra byla navíc u nás prodávána v kompletní české verzi spolu s dabingem. Byli vybráni přední čeští dabéři například Petr Rychlý (Paulie) nebo Marek Vašut (Tommy). Dabing byl jeden z nejlepších a nejkvalitnějších, jaký můžeme do teď potkat v českých hrách.
Nyní však narážím na hlavní věc a to je samotná hudba. Byla vybrána dobová hudba od nejznámějších jazzistů. Skladby byly vybrány opravdu pečlivě vybrány a byly zasazeny přesně do lokací, kam se nejvíce hodily. Při honičkách jsme se mohli dočkat speciálních skladeb, které podkreslovali už tak výborně zpracovanou atmosféru.
V té době? Lahoda pro oko!
Jak už jsem zmínil. Mafie obsahovala mnoho aut, která byla velice dobře graficky zpracována. V době vydání hry patřila použitá grafika ke špičce. Hráči, kteří Mafii hráli, si určitě vzpomenou na zpracování speciálních efektů, jako byl oheň, kouř anebo výbuchy aut. Určitě se dá pochopit, že v této době, téměř 8 let po vydání, hra už tolik neláká svou grafikou. Ale i dnes se určitě dá grafika překousnout, protože například cutscény, kterých bylo vzhledem k filmovému pojetí opravdu dost, vypadají i teď velice pěkně.
Těžko hledat vady
I přes některé stížnosti na AI nepřátel a obtížnost závodní mise Fairplay, obsahovala Mafie vcelku omezený počet bugů a chyb. Pokud se některé našli, byli opravené v prvním patchi. Většina bugů byla spíše kosmetického rázu, například objekty visící ve vzduchu, rozbitá svítící světla atp.
Jediné co bych hře vytknul je absence multiplayeru, ten měl pro tuto hru velký potenciál. Fanoušci se ho bohužel nedočkali. I když byl Multiplayer ve vývoji nezbyl téměř žádný čas na doladění. Autoři už si nemohli dovolit další odklad a tak si hráči museli vystačit s dodatečnými mody jako Extremní a Volná jízda, které hru rozšiřují o mnoho herních hodin.
Finále!
Bezpochyby se jedná o jednu z nejlepších českých her, která u nás kdy vyšla. Možná je trošku škoda, že hra byla zastíněna tehdejší peckou GTA 3, které však v mnoha ohledech i předčila. Určitě můžeme být zase jednou pyšní na zlaté české ručičky, že nám na naše počítače a konzole přinesly atmosférickou a příběhově velice dobře zvládnutou filmovou střílečku. Nyní nám nezbývá nic jiného než čekat na další pokračování, které doufejme, dosáhne aspoň stejných kvalit jako jeho předchůdce. Držíme palce klukům z 2K Czech!
pondělí 5. dubna 2010
Just Cause 2 - miniRecenze
Dávám do mechaniky disk, instaluji hru a očekávám, co se z toho vyklube. Tak nějak tohle zklamání začalo.
Spouštím hru a už vidím první sekvenci a ouha! Už to začíná, následuje první zklamaní, já jako hráč RPGček typu Dragon Age a Mass Effect narážím na velkou vadu na kráse, naprosto Dčkový příběh mě zaráží, ale já pokračuji! Po trapném intru vyskakuji z vrtulníku pro mobil, který má můj mrtvý spolubojovník v bundě, sakra to snad není možný! Tak takhle nějak začíná hra Just Cause 2, pro mě největší zklamání tento rok, ale pojďme si to rozebrat.
Hned na začátku vás určitě zarazí nádherná grafika a překrásná panoramata, která vás budou doprovázet v celé hře. Dalším velkým kladem je, že máte absolutní volnost a vystřelovací hák s ocelovým lanem, které v kombinaci s padákem dokáže zabavit. Ano to jsou tak všechny klady pak už začíná ta horší část.
Vytratila se snad všechna představivost tvůrců?!
Kdybych pominul naprosto stupidní příběh tak mě bude stejně čekat další zklamání. Všechny úkoly jsou řešeny celkem jednoduše, dojdi tam, zabij všechny, znič tohle nebo to najdi a dones. Ano zabaví, na prvních 20 minut, pak hra začíná neskutečně nudit, příběhová linie se dá ještě celkem ustát, ale frakční úkoly jsou dost podobné (a to nemluvím o stále stejné cutscéně, která provází tyto úkoly). Myslím si, že kdyby úkoly byli zajímavější, chytřejší a promyšlenější, mohl to být aspoň nadprůměrný titul. Čekala mě však další rána.
To už si snad děláte srandu!
Uff, ustál jsem pár prvních naprosto nudných úkolů a pokračuji ve hře. Dostávám se k mrakodrapu uprostřed pralesa a mám najít chlápka, který pracuje s mojí agenturou (jak originální zadání úkolu). Vyšplhám na budovy a postřílím, co vidím. Situace se uklidňuje, ale v tom přilítají vrtulníky, které sundávám za pomocí ocelového lana na způsob rambo přímo ve vzduchu, hurá vrtulník je můj a já zabíjím zbytek nepřátel. Super, konečně jsem našel svého člověka, následuje další trapná cutscéna, ve které skáču z budovy a následně mám ujet autem. Samozřejmě armáda mě jen tak odjet nenechá, takže nastává honička zhruba ve 200km rychlosti. Hlavní hrdina si bezproblémově stojí na střeše auta a přeskakuje mezi nimi jako agenti v Matrixu. Arkádovost mě opravdu zaskočila, čekal jsem úplně něco jiného. Tohle však ještě není konec. Naprosto mě dobilo k smrti automatické zaměřování, to už si fakt děláte srandu?
Verdikt
Hra je nádherně graficky zpracovaná a nalezneme zde hodně pěkných míst nehledě na změnu klimatických pásem a členitosti terénu. Obsahuje však mnoho záporů, které jsem já, milovník RPGček a chytlavých příběhů, nemohl přehlédnout. Hra na mě v celkovém shrnutí působila jako velice drahá hříčka, kde se můžu vyblbnout bez hranic ve stíhačce, helikoptéře nebo na motorce, to vše však bez jakéhokoliv příběhu anebo motivace dělat nějaké úkoly. Bohužel tato hra na mě působí jako zabitý potenciál. Číselné hodnocení 5,5/10
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)


